Farma zvířat

6. srpna 2012 v 11:14 | Papája |  Čtenářský deník
George Orwell

I. Pan Jones, majitel Panské farmy, se opilý dopotácel do své postele. Starý Major, výstavní střední bílý kanec, měl minulou noc podivný sen a svolal do stodoly všechna zvířata s farmy. Tušil, že se už blíží jeho konec, a tak chtěl zvířata ponaučit o tom "V čem je, soudruzi, podstata života?" Zvířata by měla krásný život, bez tvrdé práce, mála jídla a kruté smrti, nebýt Člověka, který jim vládne, i když by se bez zvířat nedokázal ani najíst. Musí člověka odstranit, Majorovým poselstvím je REVOLUCE! Odhlasovali, že i zajíci a myši budou soudruzi a pro všechna budou platit tato pravidla: (str. 13)

"Každý, kdo chodí po dvou, je nepřítel! Každý, kdo chodí po čtyřech nebo létá, je přítel. (…) Žádné zvíře nesmí nikdy bydlet v domě, spát v posteli, nosit šaty, pít alkohol, kouřit, používat peníze či obchodovat. Všechny lidské zvyky jsou špatné. A především: žádné zvíře nesmí nikdy tyranizovat jiné, slabé či silné, chytré či prosté. Všichni jsme bratři. Žádné zvíře nesmí zabít jiné zvíře! Všechna zvířata jsou si rovna."



Major ještě vše potvrdil písní ze snu Zvířata Anglie, kterou mu zpívala jeho matka. Do zpěvu se postupně přidala i všechna zvířata, což vzbudilo opilého Jonese, který vystřelil z pušky domnívaje se, že farmu navštívila liška.

II. Major za tři dny zemřel a zvířata začala mít jiný pohled na svět. Věděli o revoluci, ale nevěděli, kdy se stane. Organizování a školení zvířat měla na starost prasata, která byla považována za nejchytřejší zvířata. Animalismus je systém učení podle Majora, který shrnula a vedla prasata Kuliš, Napoleon a Pištík. Ve stodole se scházeli v noci, když pan Jones spal a prasata vysvětlovala ostatním principy animalismu. Měli problémy s hloupými otázkami zvířat typu "A bude pořád cukr, i po revoluci?" Problémy měli i s ochočeným havranem Mojžíšem, který šířil mezi zvířaty báchorky o úžasné zemi na nebi jménem Cukrová hora, kam odchází zvířata po smrti (pozn.red.: něco jako Tramtárie v Pinocchiovi). Nejoddanějšími žáky byli koně Boxer a Lupina. Pan Jones býval dobrý hospodář, ale od té doby co prohrál peníze v soudní při, se jen opíjel a i čeledíni mu na statku moc nepomáhali. Zvířata nedostala krmení, a tak jedna kráva vyrazila dveře kůlny, aby se všichni mohli najíst. Pana Jonese to probudilo a se čtyřmi čeledíny začal práskat bičem po zvířatech. Ta byla ale příliš hladová, otočila se a šla proti svým trýznitelům. Ti vzali nohy na ramena a včetně paní Jonesové kvapem opustili farmu. Zvířata je vytlačila až za vrata farmy, aniž by si uvědomili, co se děje, tak povstání skončilo. Zničili všechny nože, zbraně, ohlávky, biče,… kterými člověk zabíjel, týral či držel v zajetí zvířata. Potom dostali dvojnásobnou porci žrádla od Napoleona ze zásobárny. Druhý den po úžasném spánku si uvědomili, co se stalo. Celá farma patří jenom jim, čímž se přesvědčili z pahorku, ze kterého viděli na celou farmu. Opatrně vstoupili do Jonesova domu. Klisna Molina ze skříně sebrala modrou stužku, zvířata jí ale dosti vynadala. Zvířata se usnesla, že dům zůstane jako muzeum, a že v něm nikdo nebude bydlet. Prasata se přiznala, že se z dětského slabikáře naučila psát a číst, a přepsala tak název farmy na vratech. Na zeď napsala také 7 nezměnitelných přikázání - zásad animalismu. (str. 23)

"SEDM PŘIKÁZÁNÍ
1. Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel.
2. Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel.
3. Žádné zvíře nebude chodit oblečené.
4. Žádné zvíře nebude spát v posteli.
5. Žádné zvíře nebude pít alkohol.
6. Žádné zvíře nezabije jiné zvíře.
7. Všechna zvířata jsou si rovna."

Před tím než se vydali na senoseč, museli prasata podojit krávy. Večer po návratu ze sklizně, ale mléko zmizelo.

III. Nejvíce pracovitý byl hřebec Boxer, byl pracovitý i za Jonese, ale nyní se stalo jeho heslo "Budu pracovat lépe a radostněji!" Vstával i o půl hodiny dřív, aby mohl vykonat nějakou dobrovolnou práci. Všechna zvířata se teď snažila mnohem víc, kromě líné kobyly Moliny, kočky a osla Benjamina, který se choval pořád stejně mrzutě.
Nedělní ceremonie začínala vztyčením vlajky (zelený ubrus označující zelená pole Anglie a ručně nakreslené kopyto a roh což představovalo budoucí republiku zvířat, která vznikne po přemožení lidské rasy. Potom se ve stodole konala schůze. Přijímala se tam rezoluce a diskutovalo se. "Nejaktivněji si při diskuzích počínali Kuliš a Napoleon, nikdy spolu ale nesouhlasili." (str. 27) Schůze vždy končila zpěvem Zvířat Anglie a zbytek dne patřil odpočinku, v neděli se nepracovalo.
Prasata udělala z kůlny své velitelství, kde po večerech studovali v knihách. Kuliš se zabýval organizováním zvířecích rad (Rada pro výrobu vajec, Liga čistých ocasů, Rada pro doškolování divokých soudruhů, Hnutí za bělejší vlnu). Některým radám se vedlo lépe, některým vůbec, např.: k ochočení krys a zajíců nedošlo. Ale všechna zvířata ve farmě se na kurzech čtení a psaní stala více méně gramotná (nejlepší v tom byli psi a prasata). Vyšlo najevo, že někteří jedinci se nedokázali naučit ani sedm přikázaní, takže je Kuliš zkrátil do hesla ČTYŘI NOHY DOBRÉ, DVĚ ŠPATNÉ a vysvětlil ptákům, že oni mají také čtyři nohy (křídla jsou k pohybu, ne pro páchání zločinů).
Janině a Báře se brzy po senoseči narodila štěňata, po odkojení jim je Napoleon ale sebral a začal se starat o jejich výchovu.
O zmizelém mléku se zjistilo, že se dává prasatům do jídla. Jednou přišel příkaz, že i všechna jablka budou pouze pro ně. Pištík ostatním zvířatům vysvětlil, že je prasata jíst musí, i když jim nechutná, aby jim přálo duševní zdraví, aby se dokázali postarat o farmu, jinak by se vrátil Jones. To samozřejmě zvířata nechtěla, a tak přestala škemrat.

IV. Hejna holubů rozšířila informace o revoluci po celé zemi. Majitelé dvou sousedních farem, Liščín a Stračín, pan Pilkington a pan Frederick rozšiřovali o Zvířecí farmě hloupé a nepravdivé zprávy. Všechna zvířata se naučila zpívat píseň Zvířata Anglie, a lidem se nepodařilo tato slova ze zvířat vymlátit. 12. října se ale do historie Farmy zvířat zapsala Bitva u kravína, při které zemřela i jedna ovce. Pan Jones s muži ze sousedních farem táhl na farmu. Při promyšlené bitvě nachystaná zvířata vyhrála a poražení muži prchali. Kůň Boxer byl nešťastný, že zabil jednoho muže, ale nakonec se zjistilo, že byl jen omráčený. Pohřeb pro zesnulou ovci byl důstojný a zraněný Kuliš ve svém proslovu zdůraznil, že každé zvíře, musí být připraveno položit za farmu svůj život. Dohodli se i na vojenských řádech - hrdinou 1. třídy se stali Boxer a Kuliš, hrdinou 2. třídy mrtvá ovce.

V. Blížila se zima. Molina se ale stranila ostatních, a Lupina jí domlouvala, ale i napomenula, že ji vídá komunikovat se sousedem Pilkingtonem. Zanedlouho Molina z farmy utekla a zvířata se o ní dozvěděli jen díky holubům, kteří ji viděli zapřaženou u hospody, krmící se cukrem. Už o ní nikdy nemluvili. Největší rozpory byly mezi Kulišem a Napoleonem. Hádali se kvůli hloupostem a nikdy se na ničem neshodli. Kuliš začal zpracovávat plány na výrobu větrného mlýna, který by do farmy dodával energii. Všechna zvířata ty plány chodila obdivovat, i nepřítel větrného mlýna, Napoleon, jednoho dne přišel je prozkoumat a poté pomočit. Farma se rozdělila na dvě poloviny - "Volte Kuliše a třídenní pracovní týden" a "Volte Napoleona a plné žaludky", jediný osel Benjamin se nepřidal do žádné skupiny. Jednoho dne, kdy mělo dojít k rozhodnutí o stavbě větrného mlýna, byly skupiny rovnoměrné, ale potom, co Kuliš se svým nadšeným proslovem o krásném žití bez mnoha práce, že energie je nahradí, naštvaný Napoleon silně zakvičel, vtom vyběhli psi (odebraná štěňata) a vyhnala Kuliše ze stodoly. Kuliš jim stačil uprchnout, až ven přes plot, už se nikdy nevrátil. Napoleon si stoup na vyvýšené místo, kde dříve stával Major, a rozhodl, že už se nebudou konat nedělní ranní schůze, že se založí uzavřený zvláštní výbor prasat a jejich rozhodnutí budou ostatním zvířatům pouze sdělována. Zvířatům se to moc nezdálo, ale nebyla dost chytrá, aby dokázala uspořádat pořádnou větu - jen podsvinčata, která ale zmlkla, když na ně začali psi vrčet. Pištík později ostatním "vysvětlil", že Napoleon to nedělá rád, že to je moc velká zodpovědnost, a že by mu všichni měli věřit. Boxer si pak vymyslel další slogan "Napoleon má vždycky pravdu!" Majorova holá lebka pak byla vyndána z hrobu a postavena na špalek vedle pušky u vlajkového stožáru. Tři týdny po vyhnání Kuliše přišel Napoleon s oznámením, že se větrný mlýn přeci bude stavět. Vše bylo naplánováno do detailu, možná se sníží i příjem žrádla a bude zapotřebí těžké práce a úsilí přibližně po dva roky. Pištík pak ostatním řekl, že větrný mlýn byl výmysl Napleona, a že mu jeho plány ukradl Kuliš. Byl to prý manévr jak se ho zbavit, měl prý na ostatní zvířata špatný vliv.

VI. Po roce velké dřiny žně dopadly bídně a docházelo k problémům, jak používat nářadí, když neumí chodit po dvou. Zvířata si poradila například gravitační silou. Největší dříč byl kůň Boxer, který vstával i o ¾ hodiny dřív, aby mohl začít s prací. Začali docházet stroje, osivo či umělá hnojiva. Jedno nedělní odpoledne Napoleon oznámil, že se rozhodl pro novou hospodářskou politiku - bude se obchodovat s ostatními farmami. Zvířatům se to nelíbilo - obchodování a styk s lidmi. Vrčení psů, ale všechny dohnalo k tichu. Napoleon už zařídil i prostředníka mezi Farmou zvířat a okolním světem, pana Whympera, advokáta z Willingdonu, který každé pondělní odpoledne navštívil farmu. Pištík pak obcházel farmu a uklidňoval zvířata, že ty rezoluce (Majorovy) byly jen výmysly Kuliše, že nikdy nebyly odsouhlaseny. Nenávist lidí vůči prosperující farmě se zvětšila, ale začali ji respektovat (mluvili o farmě pravým jménem). Pan Jones vzdal naději, že by se mu majetek vrátil, odstěhoval se tedy do jiné části země. Mluvilo se, že Napoleon chce uzavřít obchodní dohody s majiteli sousedních farem (Liščín, Stračín). Prasata se přestěhovala do Jonesova domu, kde jedli a spali v postelích. Lupina, která si myslela, že bylo jedno přikázání, kde se psalo, že zvířata nesmí spát v posteli, došla za stodolu s Majkou, která jí měla přečíst 4. přikázání. Stálo tam "Žádné zvíře nebude spát v posteli s prostěradly." Pištík všechno u zvířat obhájil a Napoleona oslovoval "Vůdce". Boxer pracoval i dvě hodiny v noci, aby byl mlýn brzy hotov. Přišel podzim, zásoby na zimu nebyly příliš hojně, ale vše vynahrazoval mlýn. V listopadu se stavba musela přerušit. Jednou v noci byla hrozná vichřice, která odnesla pár tašek ze střechy stodoly, stožár vlajky se zlomil, jilm na konci sadu vyvrácený z kořenů a to nejhorší - větrný mlýn se zbortil. Napoleon z toho obvinil Kuliše, který se prý přišel pomstít z Liščína. Na opravě budou ale pracovat celou zimu za jakéhokoli počasí. "Kupředu, soudruzi!"

VII. Byla krutá zima a zvířata pracovala na větrném mlýně i ve sněhu. Byla jim zima, měli hlad, ale nejvíce energie jim dodával Boxer s Lupinou, ti byli odhodlaní i přes všechny překážky mlýn dostavět. V lednu začalo docházet krmení, náhradou měli být brambory, ty ale přes zimu zmrzly. "Zdálo se, že je čeká hladomor."
Mezi lidmi se začali šířit pomluvy o situaci na farmě, prý jsou zvířata hladová, nemocná, požírají svá mláďata a sebe navzájem. Napoleon pomocí podvodu ukázal, že mají zrní plno, což pan Whympera rozšířil. Dohodl se s ním i na koupi 400 vajec týdně, za které by se dalo koupit zrní. Slepice ale již plánovali jarní reprodukci a začali silně protestovat. Napoleon jim zakázal příděly zrní a pod hrozbou trestu smrti jim nikdo nic nesměl dát. Slepice po pěti dnech kapitulovali, za tu dobu jich ale 9 zemřelo. Nebyly žádné zprávy o Kulišovi, ale protože se domnívali, že je v jedné z vedlejších farem, Napoleon do ní chtěl prodat hromadu dřeva, jenže nevěděl do jaké.
Začátkem jara se začali po farmě šířit zprávy, že Kuliš farmu navštěvuje v noci. Všechny špatné věci - ztráta klíče, rozbití vajíček, rozbité okno, ucpané potrubí, byly připisovány Kulišovi, který byl prý Jonesovým tajným agentem a nyní je ve Stračíne, kde s panem Frederickem plánuje přepadení Zvířecí farmy. Pištík pak zvířatům vymýval mozky, když překroutil Bitvu u kravína a z Kuliše udělal špatného. Ani Boxer tomu nevěřil, když mu ale Pištík řekl, že to říká "Náš Vůdce, soudruh Napoleon", tak okamžitě změnil názor. O čtyři dny později Napoleon, obklopen vrčícími psy, nařídil shromáždění ve dvoře. Psi se vrhli na čtyři prasata a překvapivě i na Boxera. Boxer se psům ubránil. Prasata se doznala ke spolupráci s Kulišem a byla jim prokousána hrdla. Na výzvu se přiznaly i tři slepice, husa, 1+2 ovce, …, které byly na místě popraveny. Zdrcená živá zvířata (ať už zdrcena krutými vraždami nebo zradou Kulišových přívrženců) se na pahorku u větrného mlýna k sobě schoulila. Boxer tomu nerozuměl, obviňoval ale něco špatného v nich samých. Do práce se ponořil ještě víc. Lupina se velmi zapřemýšlela o tom, že nebojovala pro to, co je teď, chtěla lepší budoucnost, ne krveprolití. Potichu tam začala všechna zvířata zpívat píseň Zvířata Anglie. Zazpívala ji 3x, velmi procítěně a smutně. Přišel za nimi Pištík s tím, že je píseň zakázána. Odůvodnil to tím, že to byla píseň revoluce, ale ta je již dnešním večerem dovršena.

VIII. Po pár dnech si zvířata vzpomněla na 6. přikázání "Žádné zvíře nezabije jiné zvíře." Majka jej Lupině přečetla "Žádné zvíře nezabije jiné zvíře bez důvodu." Přikázání teda porušeno nebylo.
Zvířata pracovala ještě víc než minulý rok, dvakrát tak silné stěny větrného mlýna byly obrovským břemenem. Zdálo se jim, že se mají ještě hůře, než za dob pana Jonese.
Příkazy byly předávány Pištíkem nebo jiným prasetem. Napoleon vycházel mezi zvířata jen za doprovodu ochránců psů a kohouta trubače. Vepř Minimus na počest složil báseň "Soudruh Napoleon", která byla napsána na stěnu stodoly.
Stále se jednalo o prodej dříví sousednímu farmáři, větší zájem měl pan Frederick. Stále se objevovaly pověsti, že pan Frederick s Kulišem plánují přepadení Farmy a zničení větrného mlýna. 3 slepice se přiznaly, že inspirovány Kulišem, založili spolek, jehož cílem bylo zabití Napoleona. Jeho ochrana byla tedy ještě silnější a slepice byly bez milosti utraceny. Podsvinče Šilha dostal úkol ochutnávat všechnu Napoleonovu stravu. Dříví bylo nakonec prodáno panu Pilkingtonovi a začal i obchod o výměně některých produktů. Stavba větrného mlýna se blížila ke konci, pan Frederick prý už má na straně úřady a brzy Farmu přepadnou. Prý ale také hrůzně týrá a zabíjí svá zvířata. Naše farma je chtěla zachránit, ale Pištík jim domluvil, že mají věřit geniálnímu Napoleonovi. Holubi měli šířit heslo "Smrt Frederickovi" a zvířatům byla opět vyvrácena pravda o Kulišovi a jemu udělenému řádu. Zvířata byla šťastna, když ve správný termín dostavěla větrný mlýn. Napoleon mu dal název Napoleonův mlýn.
Zjistilo se, že Napoleon prodal dřevo panu Frederickovi, protože Kuliš je prý pomocník pana Pilkingtona a heslo revoluci šírících holubů bylo změněno na "Smrt Pilkingtonovi". Zvěsti o útoku na Farmu z Frederickovi strany byly mylné. Smrtelně bledý pan Whymper zjistil, že jsou bankovky falešné. Napoleon mu vyřkl ortel smrti. Druhý den přišel Frederick se 14 muži zaútočit na farmu. 4 holubi byli psláni do Liščína, vrátili se se zprávou "Dobře vám tak" a bez pomoci. Chlapi se rozhodli zničit větrný mlýn, a jak předpokládal osel Benjamin, vyhodili ho do povětří. Zvířatům to vrátilo odvahu. Střelba, broky, smrt krávy, tří ovcí a dvou hus. Nepřátelé se dali na útěk, a byl slyšen výstřel z Jonesovi pušky - vyhráli bitvu. Zvířata se ale neradovala, větrný mlýn byl opět zničen, nezbylo po něm ani památky. Pištík je ale chlácholil, že jich můžou postavit třeba šest. Zraněný Boxer už si představoval jeho pracovní rozvrh, ale uvědomil si, že už nemá tolik sil a svalů jako dříve. Po velkolepém a děkovném Napoleonovu proslovu, se začalo slavit vítězství v Bitvě u větrného mlýna po dobu dvou dnů. Prasata žijící v domě si všimla ve sklepě bedny whisky a opili se. Napoleon umírá a zakazuje pití alkoholu pod trestem smrti. Napoleon se uzdravuje :D a nařizuje, aby se na pastvině za sadem, která měla být pro zvířata v důchodu, začal pěstovat ječmen. Jednou v noci byl slyšet obrovský rachot. Zvířata našli Pištíka ve stodole u stěny s přikázáními, štětcem a bílou barvou. Všimli si, že přikázáni o alkoholu má další dvě slova, na které asi zapomněla - "Žádné zvíře nesmí pít alkohol přes míru." Odvedli ho do domu, jen Benjamin věděl, o co jde.

IX. "Boxerovo naštíplé koleno se hojilo dlouho" pomáhali mu Benjamin a Lupina. Mezi zvířaty se začal řešit důchod. "Žilo se špatně, zima byla krutá…" Pištík všem napovídal, že mají všeho dostatek, že dříve za Jonese se žilo mnohem hůř, zvířata tomu s radostí věřila. Ve skutečnosti se příděl potravy zvětšil pouze pro prasata a psy. Narodilo se mnoho prasátek, otcem byl Napoleon (jediný kanec na farmě). Rozhodl se pro ně postavit školu, prasata teď byla nad ostatními nadřazena (ostatní jim musela odcházet z cesty, nesměla si s nimi hrát). V Jonesově domě se vařilo z ječmene pivo, které bylo pouze pro prasata. Jednou týdně se uskutečnila spontánní demonstrace oslavujíc úspěchy Farmy zvířat.
"V dubnu byla Farma zvířat vyhlášena republikou." Jediným kandidátem byl Napoleon. Objevily se další dokumenty o Kulišově zradě.
Opět tu byl havran Mojžíš mluvící o Cukrové hoře.
Boxer se zranil, zhroutil se a všechna zvířata byla dosti smutná, měl jít za chvíli do důchodu. Lupina a Benjamin se o něj po pracovní době hezky starali. Napoleon pro něj zařídil odvoz do nemocnice, kde ho mají uzdravit. Když pro něj přijeli dva koně s vozem, všechna zvířata pracující na poli byla ihned obeznámena Benjaminem, že Boxera odváží řezník na porážku. Všechna zvířata se ho snažila zachránit, vysílený Boxer se už ale nedokázal dostat ven. Prasata jim ale o tři dny později řekla, že Boxer zemřel v nemocnici i přes všechnu lékařskou péči. Pištík všem hned domluvil, že vůz dříve patřil řezníkovi, ale nyní patří zvěrolékaři, který nápis nestačil zamazat. Vyprávěl o jeho posledních chvílích, zvířata si oddechla, že alespoň Boxer zemřel šťastný. Druhý den byla prasatům dovezena bedna whisky.

X.
"Roky plunuly." Dobu před revolucí už si nikdo nepamatoval, výjimkou pár prasat, osla Benjamina (od smrti Boxera ještě více smutný a zasmušilý), kobily Lupiny (nemocná) a havrana Mojžíše. Byla zde již velká mláďata, těch co tu žili dříve, či byli na farmu dovezeni. Napoleon měl skoro 200 kg, a Puštík si pro tloušťku nemohl ani pořádně otevřít oči. Další tři koně dovezeni na Farmu byli hloupí. Farma lépe prosperovala, od Pilkingtona byla koupena další dvě pole, mlýn byl dostavěn a sloužil na mletí obilí, stavěli se nové budovy, chystala se i stavba nového větrného mlýnu s instalovaným dynamem. Zvířata jsou stále chudá, kromě mlsných a líných psů a prasat. Benjamin tvrdil, že si život před i po revoluci dobře pamatuje "Hlad, strádání, zklamání, to je nezměnitelný zákon žití". Zvířata byla hrda na to, co dokázala, že byla v Anglii jedinou farmou, které nevládli lidé. I občas bylo slyšet pobrukování písně Zvířata Anglie.
Byl slyšet šílený koňský řev Lupiny. Zvířata přichvátala. Uviděli prasata, jak přechází po dvoře po dvou nohách. Zvířata chtěla protestovat. V tom ovce začali 5 minut bečet "Čtyři nohy dobré, dvě nohy lepší." Všichni mlčky odešli. Lupina a Benjamin vešli do stodoly ke zdi se Sedmi přikázáními. Benjamin poprvé na žádost Lupiny něco přečetl (str. 101):

"VŠECHNA ZVÍŘATA JSOU SI ROVNA,
ALE NĚKTERÁ
JSOU SI ROVNĚJŠÍ."

Žádnému zvířeti už nebylo divné, že prasata chodí oblečena, že si kupují noviny, stojí u zvířat s biči, používají rádio a telefon. "Delegace sousedních farmářů byla pozvána na exkurzi na Farmu zvířat." Zvířata dál usilovně pracovala. V noci byl v Jonesově domě slyšen hluk. Zvědavá zvířata vhlédla do oken. Spatřila prasata a lidi popíjející u stolu a hrající karty. Pan Pilkington v proslovu obdivoval farmu, a že i ostatní farmáři jistě využijí takového zacházení na farmě (hodně práce, málo jídla). Napoleon poděkoval a vyvrátil domněnky o revoluci zvířat, prý vždy chtěl jen dobré obchodní vztahy se sousedy. Zruší vlajku s kopytem a rohem, bude jen čistě zelená. Zakope Majorovu lebku, zakáže oslovování "soudruhu" a přejmenuje Farmu zvířat na Panskou farmu. Zvířata zpoza okna byla překvapena. Dělo se tam něco zvláštního. Byly slyšet podobné hlasy a Lupina už nedokázala rozeznat, kdo u stolu je prase a kdo člověk.

listopad 1943 - únor 1944
politická bajka, alegorie (jinotaj, symbolické vyjádření)
zachyceny dějiny Sovětského svazu - Major = Lenin, Napoleon = Stalin, Kuliš = Trockij; prasata à lidé = revolucionáři à kapitalisté, Orwellův fatalismus

ORWELL, George. Farma zvířat. Přeložil Gabriel Gössel. Praha: AURORA, 2000. ISBN 80-7299-021-7.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Charmed-ka.Pavla | Web | 6. srpna 2012 v 13:18 | Reagovat

Jé super..to jsem měla taky v seznamu k maturitě :-)

2 Nellie Happiness | Web | 8. srpna 2012 v 12:39 | Reagovat

O téhle knize jsme se učili, ale asi bych nikdy neměla odvahu ji otevřít - takovéto žánry mě přímo odpuzují..

3 zvieracie hry | Web | 9. listopadu 2013 v 11:10 | Reagovat

je to super kniha :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.