Nechci už brečet

16. července 2014 v 21:16 | Papája |  Deníček
Na facebook to psát nemůžu a ani nechci, to samé říkat to doma. Tohle je moje jediné místo. Jsem hrozně smutná, úplně extrémně za poslední dobu. Je mi to hrozně líto. Minulý týden skvělá dovolená, v pondělí večer všechno super a najednou se z jedoho nedorozumění stane ... Je mu to jedno. Nevadí mu to. Ale už je mu prostě jedno, jestli mě dnes nebo zítra uvidí. Je mu to šumák. Byli jsme ti dva nerozluční, ta dvojka, která všude chodila spolu, jejíž vztah překoná všechny ostatní. Jen doufám, že mu nebude trvat dlouho než mi napíše, že se na mě těší. Roním tu slzy už asi 50 minut jak ta největší blbka na světě. Bolí to. Fakt moc. Ani nevím, jestli tohle zveřejním, ale asi jo, abych to ze sebe dostala a zase si to někdy mohla přečíst, až si budu představovat, jak jdu za ním k oltáři. Fakt jsem věřila, věřila. Pořád doufám. Furt jsem se bála něco s ním brát jako samozřejmost, nikdy jsem si u nich nechtěla nic nechávat jako kartáček atd., nebrát ho jako jistotu a když začínám, tak má radost, ale pak tohle. Proč si safra myslí, že se s ním nikdy nerozejdu? Proč nemůžou být vztahy jednoduchý? A to zítra máme výročí 2 roky a 7 měsíců a to se ani neuvidíme. Sakra. Co dělám pořád blbě? Zvoní zvonek. Že by on? Ani náhodou. :D Co já cítím, na tom přece nesejde. Občas bych chtěla vidět do jeho hlavy, jestli to všechno, co si myslím, vidí taky tak, nebo si jen něco namlouvám.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 PISTÁCIE | Web | 17. července 2014 v 7:46 | Reagovat

Chlapi jsou kapitola sama o sobe. nekdy je fakt tezky jim rozumet.
mrzi me ze tak trpis. vztahy jsou komplikovane. nebo spis si je komplikujeme my sami, ale to proste je. nic nemuze byt tak jednoduche, to by preci zivot byl moc snadny.
ale nesmutni. urcite se to zlepsi. trebas ho neco trapi, ma nejaky problem, se kterym se nevi sverit :) uvidis, ze to zas bude ok. v partnerstvi je plno krizovych okamziku, ale pokud jste ustali ty minule za tri roky, tak zvladnete i toto :) uvidis. drzim palce. a neplakej :))))))))

2 Leopardí Mládě | E-mail | Web | 18. července 2014 v 19:56 | Reagovat

I když je to trochu mimo téma, vždycky jsem přemýšlela, od jakého dne počítají všechny páry svoje výročí. První setkání, první polibek, první sex?

Upřímně jsem nikdy nezažila vztah delší než 6 měsíců, navíc mám často chuť přidat ještě spoustu uvozovek, když se dívám zpět. Třeba taky jednou dojdu  k tomu, kdy budu mít podobné představy, ale zatím se mi zdá nereálné i sdílení jednoho bytu, o všem společném ani nemluvě.

3 Papája | Web | 18. července 2014 v 21:52 | Reagovat

[2]:
my naše výročí počítáme od dne seznámení, to jsem mu za skvěle strávený večer dala i pusu, pak jsme si začali psát na FB, randit a bylo to...

ten můj má rozestavěný barák, sice bude dodělán tak nejdřív za 10 let, ale už asi před rokem mi ukazoval "no tak tady bude naše ložnice, tady budeš mít stůl s knihovnou u kamen, aby ti bylo teplo, tady bude pokojíček našich prcků, ..." (teď přišel s tím, že by byl rád, kdyby jednou s námi, až spolu budeme bydlet, bydlel někdo z jeho rodiny - jako moje potenciální tchyně? jeho babička? můj možný tchán? wtf? - zase nevím, kam by je nastěhoval do rozvržených představ o domku) a jednou mi řekne, že jeho cílem je dostavit barák a pořídit si psa (což mě docela naštvalo, protože v něm nefiguruji já, vyznělo to tak, že prostě buď to budu já, nebo nějaká jiná holka a je to vlastně jedno), za pár týdnů, že až budeme oba Bc. zasnoubíme se, a až budu Mgr. a on Ing. bude svatba, o tom, že by se mnou chtěl mít děti mluvil po pár měsících vztahu a děti jsem chtěla vždycky, což si zas já představuji jako smysl mého života, ale jednou zase řekne, že si chce užívat života - což si představuje jako jízdu na nesčetném množství jeho plánovaných motorek a vydělávat si řízením náklaďáku  
pak se obhajuje tím "já toho nakecám", a teď které té verzi mám kurňa věřit? pfuuuu díky za vypsání

4 Fresh Bella | 19. července 2014 v 11:38 | Reagovat

Bude to v pohodě ;) To jsou prostě mužský, netrap se ;) Pevný nervy ;)

5 Dena Hviezdička | E-mail | Web | 19. července 2014 v 16:55 | Reagovat

No, skús sa s ním o tom porozprávať, povedz, že ťa to trápi, ak za to stojí, tak sa to bude snažiť napraviť. A však kľudne aj doma povedz o svojom trápení, správny rodič by mal svoje dieťa vypočuť. FB radšej nechaj tak.

6 Lany | Web | 19. července 2014 v 18:49 | Reagovat

Verím,že sa z toho obaja dostanete a toto malé nedorozumenie iba posilní váš vzťah.Sú aj horšie prípady,mysli na to,že to bude zase v poriadku,neboj sa,všetko sa dobre skončí.Budem v to dúfať.

7 Papája | Web | 20. července 2014 v 14:24 | Reagovat

[1]:[4]:[5]:[6]:

mockrát Vám děkuji za pomoc :) vypadá to, že je zase vše OK :)

8 Nellie Happiness | Web | 20. července 2014 v 16:51 | Reagovat

To je mi hrozně líto, že zažíváš takové období a moc držím palce, abyste všechno urovnali a své třetí výročí slavili jako ti nejzamilovanější lidé :*

9 Denisa | Web | 24. července 2014 v 12:30 | Reagovat

to jsou chlapy, nikdy nechci chlapa :D...už to co slyším okolo i doma mám ke chlapům trochu odpor...nikdy se nechci asi vdávat :(

10 Papája | E-mail | Web | 9. června 2016 v 21:00 | Reagovat

skoro po dvou letech znovu ... a ještě horší, 10 dnů před výročím 4,5 roku

kompletně mi změnil život, byli jsme pro sebe jak stvořeni, a těžko se s problémy člověk smiřuje, ale ještě máme naději, doufám a věřím tomu

Pájo, buď s tebou zůstane a pokusí se o nápravu, nebo za to nestojí

achjo, to se mi to říká po probrečeném dni, neboj ta slza se tam nějaká ještě dnes určitě najde, třeba než půjdu spát,  protože tohle je snad teprve první týden, kdy ti nikdy nepopřál dobrou noc, a to ještě před týdnem psal, jak tě má rád a těší se na tebe, ... snad má jen chmurné období

Bože, prosím, stůj při nás. Amen!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.