Mé životní plány a vypsání se

16. září 2016 v 15:24 | Papája |  Deníček
Nevím, kde začít. Vy, co jste obeznámeni s moji současnou situací, asi víte proč. Před dvěma lety na hodině Středověké a renesanční filosofie mi doktor Perou*** řekl, že jsem filosofka. Já se tomu mile zasmála, že to je od něj velice milé, ale že spíš ne. V poslední době jsem došla k názoru, že měl pravdu. Nejsem filosofka úplná, protože ti (aspoň většina) jsou v praktickém životě nepoužitelní a společensky moc nezapadají. Opravdu ale přemýšlím nad věcmi, logicky je spojuji, detekuji situace a prostě nadměrně přemýšlím. "Ano, takový ten pocit, když až moc přemýšlíte, a pak jste smutní."

Ale začnu o tom, o čem vypovídá tento název článku - Mé životní plány. Nikdy jsem nebyla materiálně založená, už jako malá holčička, když jsem byla s rodiči v hračkářství, mi něco chtěli koupit, ale já jim řekla, že mám hraček dost, že mi kupují pořád něco, že se stačí jenom koukat. Když to srovnáte s některými dětmi, kteří v hračkářství skáčou "já to chci! musím to mííít!" byla jsem jistě v tomhle ohledu zlaté dítě. A tento přístup mi zůstal doteď. Chci jen věci, které jsou důležité a ne nějaké pitomosti. Šetřím peníze na důležitější věci, než je třeba hospoda (okolnosti poslední doby ale ukazují, že je to zbytečné), protože peníze budou vždy potřeba. Popravdě šetřím si na kočárek, svatební šaty a věci do mé domácnosti (věřte nebo ne, nechci bydlet s rodiči na pořád). Jsem pako. Že? Moje hodnoty byly vždy jen rodina... a přítel. Ten, který bude u základu mé nové rodiny, proto jsem ho vždy do rodiny započítávala. Byl pro mě jako další člen rodiny - ti nejdůležitější byli mí rodiče, sourozenci a on. Chtěla jsem si s přítelem užívat život, mít zážitky, na které po letech budeme rádi vzpomínat. Bohužel to ale povětšinou sklouzlo k tomu, že měl moc práce a čas jsme trávili u jeho rodiny. Každý den, kdy jsem ho strávila jen a pouze s ním byl pro mě svatý. I když jsme třeba museli být na dílně a něco opravovat, byli jsme u toho jen my dva. Ničím si mě nekupoval, jenom skutky.




18 rudých růží mi koupil k 18. narozeninám, znali jsme se 2 měsíce. Potom už jen 1 růži vždy 17. prosince na naše výročí. Jednou mě překvapil tím, že mi koupil 1. knížku Břicháče Toma, o které jsem mu psala, že bych ji chtěla - nebyly to Vánoce, narozky, svátek, nic ... prostě mi jen chtěl udělat radost. Na nic jiného si nevzpomínám. Mrzelo mě, že když chystá snídani, nedá ji třeba do tvaru srdce, že se nesnaží být větší romantik. Takhle gesta jsem většinou dělala jen já. Záleží na osobě, to ano, co nadělám. Pro mě jsou prostě víc duševní, lépe řečeno citové hodnoty.Takže se mi nedostávalo moc ani jednoho. Nádherné, co jsem slyšela bylo "nikdy jsem žádnou holku nemiloval tak jako tebe". Nevím, kdy přesně mi to řekl, ale místo si pamatuju přesně byla noc a bylo to pod mým barákem, kdy mě odvedl domů a pamatuju si ty jeho rozzářené oči. Poprvé mi řekl, že mě miluje, ještě dřív než jsem to očekávala, místo si taky pamatuju, noc, u nich na gauči. Já to byla připravena vyslovit asi o týden neb dva později, klepal se mi hlas. Co ke mně cítil, říkal často a milovala jsem to. Znamenalo to pro mě asi i víc než sex, protože vím, že sex se praktikuje i mezi lidmi, kteří se nemilují. Pak najednou přestal. A teď po všem, co se stalo (nevěra, pauza, vpodstatě zlegalizovaná nevěra, moje odpuštění a můj návrat do jeho rodinného, soukromého života) si s ní píše dál, spí s ní dál, protože kompletně přehodnotil své hodnoty. Ale v úterý mi poslal sám od sebe tenhle obrázek, který mě v ten moment potěšil, ale i zklamal zároveň.


Takže mě miluje (jako manžel po 50 letech?), ale chce spát s jinýma, jiným stylem nejspíš. Ještě tak před dvěma lety by zastával názor "kdybys mě podvedla, neměl bych z toho radost, ok, jsi mladá, ale kdybys to udělala víckrát rozešel bych se s tebou". Ještě teď si pamatuju, jak jsme se na plážičce u rybníku Lhotka bavili o tom, co je pro koho nevěra. Pro mě by bylo i líbání a on se ptal, jestli bych brala třeba i plácnutí přes zadek. A teď? Z úžasného kluka se stal člověk, který lže mě, jí a určitě i sám sobě. LIDÉ SE MĚNÍ, bohudík, v tomto případě však BOHUŽEL. Já jsem ta špatná, že to řeším, už se o tom nechce bavit, pro něj je to blbost, prostě jen hra, kompletně změnil své priority a hodnoty. Včera večer jsem to zjistila, že v tom s ní pokračuje. Nespala jsem opět celou noc, ale naštěstí ráno musel vstávat v 5 hodin, tak jsem aspoň ty 4 (nevím, co mě vzbudilo) mohla dospat doma. Nesnídala jsem, neobědvala. Tento víkend je na Mělníku Vinobraní a já až asi na dva lidi nemám s kým jít.... Ale pořád ho něco ke mě asi táhne. V půl 1 odpo mi volal, jak mi je a vyprávěl, jak má den na hovno (rozsypaly se mu palety s papírem v náklaďáku, 6denní kurz pro motorkáře za skoro 19 000 Kč mu začal už dnes, místo zítřka), tón jeho hlasu byl nasraný stejně jako včera večer po mém psychickém výplavu a dnes ráno při odvozu domů. Ještě že mě tam měl, jinak by ještě k tomu zaspal, jelikož si zamáčkl odložený budík a hned usnul.


Koukám, že jsem spíš popsala své strasti a prohry. A docela rozsáhle. Mé plány se dělí na dvě bubliny - na profesní a soukromou. Cíle v profesní svéře byly dodělat školu (titul Mgr.) a začít někde učit, být oblíbená a správná učitelka, která žákům bude předávat i etické hodnoty. Cíle v soukromé sféře byly: bydlení s Michalem, svatba, krásné manželství, pes irský setr, má pomoc v jejich firmě, děti a šťastné a láskyplné žití do konce života, tomu všemu měla předcházet ona příprava udržování laskavého vztahu. Protože po 4,5 letech spaní na tvrdém gauči a vytahování peřin a rovnání prostěradla a deček na gauči bych si mohla po nějakém čase zasloužit i pohodlnou postel, která by se jen stlala. Díky Michalově iniciativní mamince jsem toho málem docílila, protože mu ze své ložnice chtěla udělat pokojíček, kde bychom měli svů prostor na své věci a mohli jít spát, kdy bychom chtěli, a nemuseli čekat až oni dokoukají pořad. Michal nechce. Sobě bych to přála, nějaké další jeho holce rozhodně ne (aby si přišla rovnou do postele, po tom co já musela tohle... ani náhodou!), ale jeho mamince ani jejímu příteli bych ten gauč nepřála, ale ona tam po práci stejně spí, takže to je jedno.
Obsahu těchto dvou bublin jsem se nevzdala, ani po tom, co jsem zjistila, že spí s jinou a ne jednou během té zasrané pauzy, ani když jsem zjistila, že mě s ní podvedl ještě týden před pauzou. Ale po včerejšku a dnešní noci..., když jsem tam tak ležela, zpočátku dlouze plakala, on si spal, před tím mu nezáleželo na mých pocitech, říkal mi "ty voe" a byl na mě opět nasranej a řekl jen, že se snaží "pozval jsem tě na jídlo!" - bože, bylo to super, ale pusu, obětí, dotek nic si neinicioval, to je pro mě to důležitější, ne kupování, na jídlo můžeš jít s kde kým. S ní si píšeš víc než se mnou, jeden den jsi se mnou, druhý s ní. V sobotu než jsme jeli na motorce a po květáku, kterým mi chtěl udělat radost, ale jelikož se do toho motala zas celá jeho rodina, mě rozplakal, a nechápal, že jsem to chtěla jako jen my dva, jí psal. Píše jí, mně výjimečně. Když mu napíšu, tak si píše s oběma naráz. Nechápu to, jak něco takového může dělat.


Z části (protože mi občas napíše, zavolá, setká se, pozve do rodiny) ji nahradil mnou, touží po ní, chce ji vozit na motorce, náklaďákem, píše si s ní dlouho, co dělal, jak se měl, jak se na ni těší, loučí se s ní jako se mnou, aspoň že to oslovení je jiné. Nebo je to přetvářka, aby ji získal a užil si s ní? Nebo tak to vše aspoň píše jí. Ona si myslí, že už spolu nejsme vůbec a je to tak dobře podle jeho scénáře, proto se se mnou nechce vyfotit a když už tak to nesdílí na fb (fakt jsem totiž myslela, že... vlastně jsem pořád tušila, že to s ní neukončil). Jen protože ona chce ve větší míře v posteli experimentovat a nepíše mu každý den a nevyjadřuje mu své pocity? Jo, protože na tamto má/měl mě. Ona má ve finále stejný názor na něvěru jako já. :D Když je ve vztahu, podvádět se nemá. Božemůj. A ještě mám dojem, že se Michal obává, že by mohla být těhotná, jelikož mu skoro celé září píše, že jí není dobře. :D Aspoň by měl, co chtěl celý život a co chce teď. Měla bych pravdu, přesně tohle jsem mu říkala, když chtěl tu pauzu. :D.... No skončila jsem u těch bublin. U profesní se nic nezměnilo. Bublina soukromého sektoru nepraskla, jen se v ní vyprázdnilo. Je úúplně prázdná. Komplet. Takhle jsem to viděla v noci v mé hlavě - jedna bublina škola, druhá prázdno. On byl mým smyslem života. Teď si musím hledat nový. Konečně toho docílil. Asi začnu běhat nebo každý den chodit na místo, kde jsem byla včera - rozcestí Čepička směrem na Lhotku.


Včera, když jsme šli z burgra z Medvěda, jsem mu řekla, že se začínám bát mít děti, ne protože bych byla špatná máma, ale protože mi uteče jejich tatínek. A film, který mě minulý týden rozplakal - holka, co chtěla pauzu, a pak o kluka přišla; žena, které začaly tikat biologické hodiny a musela požádat spermabanku o geny, a tlusťoška, která vymetala večírky a píchala s kýmkoliv - bojím se, že se stanu jednou z nich, i když s tou pauzou to bylo obráceně. Partner má být jistota, vždy pro tebe, problémy se snažit řešit. Nevím, co mám dělat. Jak se s tím svým vypořádat. On je prostě všude. Nedokážu na něj být zlá. Asi mi volal, aby se ujistil, že jsem nespáchala sebevraždu. :D To jsem mu řekla včera jen tak, v zápalu. To bych opravdu neudělala, protože si myslím, že na každého někde čeká trochu štěstí. Nevím nic, šrotuje mi to v hlavě mega, ale je mi jasné, že druhou fázi nemůžu už nikomu říct, protože by se mi akorát vysmáli, že jsem mu dala šanci.

Asi si půjdu dát něco k jídlu, abych na tom Vinobraní nezkolabovala. ;)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Charmed-ka.Pavla | Web | 20. září 2016 v 12:41 | Reagovat

Wow..přečetla jsem to celé a popravdě nevím co na to napsat.. :(

2 Papája | Web | 20. září 2016 v 13:26 | Reagovat

[1]: toho si velmi vážím, že sis to celé přečetla ;)

celý život jsem měla štěstí a vše plynulo bez problémů, tak teď už jsem si to asi vyčerpala... a popravdě jsem doufala, že to nikdo nebude hodnotit ani soudit :) děkuju moc

3 Petra a Terka (pirátky) | Web | 21. září 2016 v 10:40 | Reagovat

P: Rad bych pár asi měla. I když mně se to těžko soudí, když jsem v situaci, v které jsi byla před pár měsíci nebo před rokem a ještě nevím, jak to spolu máte a mívali jste (plus vaše pocity).
Jako citově nezainteresovaná bych ti radila, abys to s ním skončila. Kdyby tě jednou podvedl a bylo by mu to líto a začal by se k tobě chovat jako dřív nebo aspoň hezky, tak bych to asi brala. Ale tohle už ani není vztah. Vždyť se jen trápíš a on si užívá toho, že má dvě holky naráz a ty to ještě jakžtakž respektuješ.
Asi bych byla za mrchu a napsala bych možná té holce, že jste spolu a že jí tahá za nos. Pokud to neví, tak je na tom taky docela špatně.
Vím, že ho máš asi pořád ráda a dlouho sis s ním představovala celý svůj život. Ale vzpomněla jsem si na ségru, která se pořád dokola rozcházela se svým bývalým a mi jí říkali, ať už ho nechá. Teď má mnohem lepšího a ne takového alkoholika :D
I když ti to tak nepřipadá, myslím si, že na tebe čeká kluk, který by si tě víc važil, hýčkal tě a měl tě rád takovou, jaká jsi. :)
Vím, že mi asi nepřísluší ti dávat takové rady, a že to je tvůj život a pokud mu chceš dávat další šance, je to jen na tobě :)
Teď mám ty samé plány jako ty. Kariéru a soukromý život. Kariéru až tak nehrotím, protože by byla pro mě přednější ta rodina, ale taky jsem ji musela začít řešit při výběru vysoké školy, a že to byl docela masakr :D Zkusím třeba rok tuto školu a pak se uvidí ;) Bc. by mi klidně ale stačil :D
Soukromý život si představuji úplně stejně jako ty. S mým současným klukem. Dlouho jsem mu oponovala, když mi říkal, že spolu budeme napořád, že co když se něco stane a my se rozejdeme. Že si nechci namlouvat, že to bude takovéhle a pak třeba ne. Naštval se pak vždycky na mě. A tak jsem propadla tomu, že spolu teda budeme. Ale i když malá pochybnost tady je. Co když si najde jinou? Ale radši nepředvídat nic katastrofálního :D
Tím jsem chtěla říct, že taky nevím, jak bych reagovala, jen ti radím to, za co bych nejspíš byla, kdyby mi někdo poradil, v tvé situaci :)
Každopádně ti moc držíme v téhle těžké životní situaci palce, a doufáme, že se začíná třeba blýskat na lepší časy ;)

4 Papája | E-mail | Web | 21. září 2016 v 12:58 | Reagovat

[3]: ano, nejsi první, kdo mi to říká, moc děkuju ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.